Výlet do Kutné hory

října 26, 2017

Výlet do Kutné hory

Zdravím všechny cestovatelé,

dnes se podíváme na město, které je na seznamu světového dědictví UNESCO, kde najdeme krásné památky, které se podařilo dodnes zcela zachovat. Ano, jak už z názvu vypovídá, budeme se bavit o Kutné hoře.

Dne 24.10.2017 se uskutečnil tento výlet, o kterém jsme debatovali již minulý rok. Vyjeli jsme okolo osmé hodiny ranní a cesta trvala necelé dvě hodiny. Uběhlo to velice rychle a když už jsme se blížili k cíli, začalo pršet. Říkali jsme si: ,,To snad ne. U nás bylo tak krásně a tady prší!" Radar ukazoval, že je to jen chvilková přeháňka a měla by hned přejít.

První zastávka byla v Dačickém domě, kde nám milý pán udělal přednášku o gotice (jelikož to byl školní výlet) a pak provedl celým domem, který je známý skvělými interaktivními efekty. Vyprávěl nám o Kutné hoře, o památkách, které se tu nacházejí a ukázal nám původní sklepy a další různé věci. Bylo to velice zajímavé.

Následovala snad nejkrásnější stavba v tomto městě. Chrám sv. Barbory. Obrovská, velkolepá a okouzlující stavba, která uchvátí člověka nejen z venčí, ale i zevnitř. Uvnitř se snad každý cítí tak maličký oproti těm vysokým stropům. Mě velice zaujali varhany. Zdobné, ale zároveň nepřeplácané malby byli úchvatné. Než si tento chrám celý projdete uplyne hodně velká doba, ale vám to ani nepřijde, protože je to opravdu ohromné. Samozřejmě jsme se všude fotily a taky všechno fotily takže to celé potom trvalo ještě déle než obvykle. :D

Hned vedle se nachází Kaple Božího těla a také Jezuitská kolej, která má tvar obráceného F. Dříve tam sídlili vojáci, kde měli svou základnu a také nemocnici a nyní je jedno křídlo věnované dětem s interaktivními prvky a zbytek je muzeum.

Jako další musíte určitě navštívit Vlaššký dvůr, kde se razili mince.
Kašna, která vypadá jako královská koruna.
Muzeum čokolády, kde si každý může koupit svou oblíbenou čokoládu.

Jako další jsme přejeli do Sedlece, kde se nachází krásná Katedrála Nanebevzetí Panny Marie. Je to úplný opak Chrámu sv. Barbory, protože je světlý. Stěny jsou vymalovány žlutou barvou, ale je také obrovský. A zde je taková zajímavost, kterou jsem ještě nikde jinde neviděla a to je ta, že můžete po točivém schodišti vystoupat jakoby do druhého patra a následně do dalšího a můžeme vidět skoro celý prostor v výšky. Ale to není všechno, jdete po dřevěném mostu jakoby na půdě, kdy můžeme vidět přesně místo, kde se nachází všechny sloupy, které vidíme dole. Teď nevím jestli jsem to popsala úplně dobře a pochopíte to, ale doufám, že když vám sem přihodím nějakou fotečku tak to z toho poznáte. :D

A samozřejmě jsme nemohli vynechat Kostnici. Každý, kdo zde byl tak mi určitě dá za pravdu, že když jste dole máte zvláštní pocit. A to nejen z těch všech kostí, ale i to, že se to zdá jako bychom byli ve sklepě. Pokud jste zde nebyli tak teď vůbec nevíte o čem mluvím, tak vám to tedy ještě trochu přiblížím. Jedná se o místo, kde jsou vystavené kosti všech lidí, kteří zemřeli na mor. Bylo jich přes 40 000 a byli to jak ženy a muži tak i děti. Všechno je velice hlídané a dole musí být naprosté ticho. Byl to zvláštní pocit, ale jsem ráda, že jsem to viděla na vlastní oči. Muselo to být hrozné.